Král je mrtev, ať žije Firefox
V utajených zákoutích internetu probíhá každodenně nemilosrdná bitva, bitva prohlížečů o podíl oblíbenosti u uživatelů. Existují lidé, které nechává neustálé zdokonalování funkcí naprosto chladnými a stále používají jen ten svůj prohlížeč, i když se silnou konkurencí již dávno nedokáže udržet krok. Ano, zrovna jsem nenápadně popíchl do Internet Exploreru, jenž se dlouhá léta i přes značnou míru nedostatků a bezpečnostních děr držel v čele. Avšak pomalu ale jistě klesající podíl uživatelů jasně naznačoval, že je jen otázkou času, kdy se jedničkou na trhu stane někdo jiný.
Historie prohlížeče, známého široké veřejnosti jako Firefox se začala psát mnohem dříve, než onoho 9. listopadu 2004, kdy byla vydána jeho první verze. Netscape Communicator dlouhá léta plnil dominantní úlohu na poli prohlížečů a první vážnou konkurencí se mu stal až již zmíněný IE. V nelítostné bitvě si dlouho díky inovativnímu přístupu dokázal držet prvenství, avšak vývojářům bylo jasné, že bude nutné změnit směr vývoje. Doposud se v podstatě jednalo spíše o balík aplikací obsahující prohlížeč, emailového klienta, adresář a editor internetových stránek. Po odkoupení společnosti korporací AOL, pod jejíž křídla spadá např. i Winamp a Icq bylo rozhodnuto, že všechny následující verze budou uvolněny zdarma a to pod právě založeným open source projektem Mozilla. Původně měl být vývoj založen na zdrojovém kódu Netscapu, avšak ten byl již až příliš komplexní s celou řadou nešvárů, že nakonec padlo rozhodnutí naprogramovat nové renderovací jádro. To bylo menší a mnohem rychlejší, než jeho předchůdce, avšak v počátcích sebou neslo i řadu chyb a nestabilitu. Klient pojmenovaný Mozilla v sobě krom prohlížeče měl integrovaného emailového a IRC klienta a editor pro práci s webovými stránkami. Kvůli řadě potíží docházelo k neustálému odsouvání data vydání a tak se Mozilla Application Suite dočkala vydání až 5. června 2002, přičemž téměř tříletá odmlka vyklidila pole prohlížeči Microsoftu. Zanedlouho nato se AOL definitivně rozhodla ukončit podporu tohoto projektu.
Ochranné známky a počáteční kapitál převedli na neziskovou organizaci Mozilla Foundation. Již touto dobou dvojice vývojářů Dave Hyatt a Blake Ross nebyli příliš nadšeni ze směru, jímž se projekt vydal a začali pracovat na vlastním řešení. Za svůj cíl si vytyčili vytvořit malý a jednoduchý prohlížeč. Ten pojmenovali Phoenix, avšak již po vydání třetí verze ho byli kvůli ochranné známce nuceni přejmenovat. I druhé jméno nebylo zvoleno příliš šťastně, Mozilla Firebird pro změnu kolidovala s jiným open source projektem a tak během krátké doby došlo k třetímu přejmenování. Firefox neboli ohnivá liška si získala oblibu uživatelů již ve své beta verzi, neboť nabízel optimální vyvážení rychlosti a možnosti doplnění o spoustu rozšíření. Pomocí zásuvných pluginů lze s tohoto prohlížeče udělat opravdu efektivní nástroj, jenž si muže každý přizpůsobit svým potřebám. Přímo na stránkách vývojářů je ke stažení několik stovek doplňků, z nich je díky široké české komunitě poměrně velké množství lokalizováno. Za velice užitečnou vlastnost lze považovat funkci blokování vyskakovacích pop-up oken, jakožto oblíbeného způsobu agresivní reklamy.
Firefox převzal mnoho funkcí a vlastností přímo z Mozilly a zaštítil je snadným, uživatelsky přívětivým prostředím, čímž se mu podařilo oslovit široké spektrum laické veřejnosti, pro něž byli ohromné kompilace Mozilla Suite či Opera naprosto zbytečné a tak raději zůstávali u nejrozšířenějšího Internet Exploreru. Až Firefox nabídl vhodnou alternativu vyhovující naprosto všem. Navíc mu v raketovém vzestupu pomohl i samotný Microsoft, jenž poměrně dlouho otálel s vydáním nové verze svého prohlížeče a dostal se tak pod palbu kritiky. IE se nemohl s Firefoxem v žádném ohledu měřit. Byl postaven na pomalém jádře Trident, obsahoval řadu bezpečnostních chyb a nesplňoval již ani webové standarty, což se projevovalo naprosto odlišným vyobrazením některých internetových stránek. Tyto výtky samozřejmě patří verzi používané v roce 2006, na jejíž úkor si Firefox ukrojil pořádný díl trhu. V tomto roce byla také vydána poslední verze Mozilla Suite. Tento projekt však nezanikl, jeho dalšího vývoje se ujali amatérští programátoři a neoficiálně v něm pokračují s pojmenováním SeaMonkey.
Organizace Mozilla Foundation pod svojí záštitou vyvíjí hned několik projektů, z nich je za stěžejní považován emailový klienta Thunderbird a samozřejmě webový prohlížeč Firefox. O jejich popularitě vypovídá i zápis v Guinnessově knize rekordů. Do té se tento oblíbený prohlížeč dostal po vydání své třetí verze, jíž si během jediného dne stáhlo přes osm miliónů uživatelů. Tím si zajistil získání titulu v rubrice nejstahovanější software.